„Pro mě jde o vztah mezi státní mocí a schopností lidí smysluplně se této moci postavit. Sedím tam každý den, platí mi za vytváření metod, které zesílí tuto moc státu. A uvědomuji si, že pokud by se změnila pravidla, což je to jediné, co drží stát na uzdě, pokud se změní, nebude možné se státu postavit.“
– Edward Snowden
Paralelní Polis v r. 2020 uzavírá sérii stříbrných mincí příběhem Edwarda Snowdena. Končí tak čtyřletý projekt, který šířil osvětu a finančně podporoval práci lidí, kteří bojovali za digitální svobodu a svůj boj nakonec prohráli. Mince 2020 vzdává hold Edwardu Snowdenovi, bývalému zaměstnanci CIA, který v r. 2013 vynesl do tisku informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA. Přidal se tak na stranu whistleblowerů, kteří aktivně vystoupili proti vzrůstající a nekontrolovatelné moci státního aparátu, a to i za cenu omezení své osobní svobody.
Mince Edward Snowden
Celkový počet: 100 ks
Rok vydání: 2020
Průměr: 37 mm
Tloušťka: 3 mm
Váha: 1 oz t
Kov: stříbro
Ryzost: 999/1000
Provedení: #1–#50 vysoký lesk, #51–#100 patina
Hodnota nabité mince: 0.01 BTC
Každá mince je označena sériovým číslem #1–#100. Na hraně mince je vyryt unikátní kryptografický kóde, který minci propojuje s BitNote. Přes certifikát BitNote je na minci nahrána 0.01 BTC.
Kdo je Edward Snowden?
Edward Snowden je považován za špičkového odborníka v oblasti technické a kybernetické bezpečnosti. Svou kariéru započal ve dvaceti letech, kdy se přihlásil do armády jako kandidát speciálních sil. Z důvodů bilaterálních zlomenin spodních končetin ale výcvik nedokončil a byl propuštěn. Po účasti na veletrhu pracovních příležitostí v r. 2006 zaměřeném na zpravodajské agentury přijal Snowden pracovní nabídku v CIA. O pět let později nastoupil jako kontraktor pro společnost Dell, která spravuje počítačové systémy pro řadu vládních agentur. Následně byl převelen na leteckou základnu NSA v japonské Yokotě. Během čtyř let se vypracoval ze supervizora počítačových systému NSA na „experta v oblasti počítačové kontrarozvědky“. V r. 2012 působil na Hawai, kde pravděpodobně začal stahovat dokumenty popisující vládní programy elektronické špionáže. Podle Snowdena zde zastával funkci „analytika infrastruktury“ což znamená „hledání nových cest, jak se dostat do internetu a telefonické komunikace napříč celým světem“. Za zlomový bod ve své kariéře Snowden sám označil okamžik, kdy viděl Jamese Clappera, ředitele DNI, lhát pod přísahou Kongresu. Snowden pak opustil své dosavadní zaměstnání a začal pracovat pro kontraktora NSA, kde hromadil informace o sledovacích aktivitách ze strany vlády Spojených států. Není znám přesný rozsah Snowdenem stažených materiálů, nicméně australské tajné služby odhadují 15 tisíc dokumentů, britské 58 tisíc a americké úřady až 1,5 milionu dokumentů.
Rozsáhlé sledování lidí po celých Spojených státech
V r. 2013 se Snowden sešel v Hongkongu s novinářem The Guardianu, Glennem Greenwaldem, kterého informoval, že „existuje infrastruktura v rámci USA a celého světa, kterou vybudovala NSA ve spolupráci s dalšími světovými vládami, a která zachycuje v podstatě veškerou digitální, rádiovou a analogovou komunikaci. Ta je automaticky zpracovávána bez konkrétního zaměření do datového záznamu, ve kterém je možné i zpětně vyhledávat. Snowden pak detailně popsal činnost tajných programů, včetně programu PRISM, Tempora a XKeyscore. Tyto programy byly založeny na zákonu Patriot Act, který byl přijat v reakci na teroristické útoky 11. září 2001. Patriot Act vkládá do rukou vlády pravomoc získávat záznamy o lidech na nižším stupni podezření, nikoli např. o podezřelých ze spáchání válečných zločinů, či terorismu, ale sbírat data o všech občanech (nejen) Spojených států. Současně připustil, že na získávání soukromých dat se podílejí také korporace či vlády na bilaterální úrovni.
Snowden vs. stát
V červnu 2013 na Snowdena podali federální státní zástupci Spojených států trestní oznámení a obvinili ho ze tří zločinů; krádež vládního majetku, porušení zákona z r. 1917 o špionáži (neoprávněném sdělování informací o národní obraně, na základě kterého ministerstvo zahraničí zrušilo Snowdenův cestovní pas) a úmyslné sdělováním tajných komunikačních zpravodajských informací neoprávněné osobě. Jen použití „Espionage Act“ bylo silně kritizováno. Organizace PEN American Center, která se dlouhodobě bojuje za svobodu projevu, v r. 2015 zveřejnila studii, ve které se většina jí oslovených nevládních politiků, novinářů, aktivistů, právníků a whistleblowerů vyslovila, že Espionage Act je v případě leaků použit nevhodně. Podle PEN experti tento zákon popsali jako „příliš otupující nástroj, agresivní, represivní, nástroj zastrašování, otupující svobodu projevu a chabý nástroj pro stíhání leakerů a whistleblowerů“. Za každé ze tří obvinění Snowdenovi hrozí maximální výše deseti let odnětí svobody.
V r. 2016 odcházející prezident Barack Obama uvedl, že nemůže Edwardu Snowdenovi udělit milost, pokud se fyzicky nepodrobí americkým úřadům na americké půdě. Donald Trump (ještě před svým politickým angažmá) popsal Snowdena jako „zrádce, který Číně a Rusku poskytl vážné informace, a který by měl být popraven“.
Dopady Snowdenových odhalení
Jak závažné dopady mělo zveřejnění tajných vládních dokumentů na státní bezpečnost, je dodnes předmětem diskuze. Údajně obsahovaly citlivé plány, které podrobně popisovaly fungování NSA, a které by komukoli, kdo si je přečte, umožnily vyhnout se dohledu NSA. Podle ředitele NSA mělo Snowdenovo zveřejnění významný dopad na odhalování a hodnocení teroristických aktivit na celém světě. Jisté ale je, že Snowdenovy kroky započaly vyšetřování tajných služeb pro porušování lidských práv v oblasti svobody projevu, soukromí a práva na informace, stejně tak narostly požadavky na transparentnost vládních operací tohoto druhu. Snowden svým rozhodnutím vyvolal celoamerickou debatu nejen o rozsahu tajných odposlechových programů, ale také o vyšších principech, které člověka přimějí postavit se proti možným nepravostem ve státním systému i za cenu upadnutí do nemilosti a ohrožení na vlastním životě. Během práce pro NSA a CIA Snowden dospěl k závěru, že americké tajné služby zneužily Ústavu USA, a proto neměl jinou možnost než svá zjištění zveřejnit.
Vydání Snowdenovy monografie
V září 2019 byla vydána Snowdenova monografie Permanent Record. Ve svých pamětech podrobně vysvětluje svůj životní osud a také to, proč se rozhodl riskovat svobodu vyzrazením tajných dat. První den, co publikace vyšla, podalo Ministerstvo spravedlnosti USA proti Snowdenovi občanskoprávní žalobu. Podle zavedeného precedentu nejvyššího soudu vláda usilovala o navrácení veškerých Snowdenových výnosů z prodeje, protože svou publikaci nepředložil ke kontrole před zveřejněním, čímž porušil dohodu o mlčenlivosti podepsanou s federální vládou USA. Rovněž byla vznešena žaloba na vydavatele Henryho Holta z důvodů, aby na Snowdena nebyly přeneseny žádné finanční prostředky do doby, než soud nerozhodne. V kauze Snowden vs. stát nakonec v prosinci 2019 USA zvítězily.
Jak ověřím bilanci na své minci?
(stejné jako na stránce o minci Aaron Swartz)
Jak získám svou setinu BTC z mince?
(stejné jako na stránce o minci Aaron Swartz)
Mám zájem o minci
(stejné jako na stránce o minci Aaron Swartz)