Dne 14. října 2019 obdržela Paralelní Polis dopis od České národní banky, ve kterém reaguje na projekt Stříbrné pamětní mince Paralelní Polis. Projekt od svého počátku není jakkoliv spojen s žádným státním orgánem (včetně ČNB), českou korunou ani jakoukoliv jinou měnou s nuceným oběhem (FIAT měnou). Mince jsou propojeny s kryptoměnou bitcoin a a odkazují na významné osobnosti, které se zasloužily o svobodu na internetu. . ČNB však v dopise uvádí, že výhradní právo vydávat pamětní mince náleží výhradně jí. A současně vyzývá, aby u popisu uvedených mincí Paralelní Polis odstranila slovo “mince” a nahradila ho slovem jiným, vše pod hrozbou pokuty až 1 mil. korun. Paralelní Polis se však odmítla nesmyslné monopolizaci jazyka podřídit a v odpovědi ČNB dodává, že není možné, aby někdo bránil používat obecné pojmy s etymologickou kontinuitou již od antiky.

Jak vyplývá z § 21 odst. 2 zákona o České národní bance, uvalila Česká republika monopol na používání slova “mince” při označování jakéhokoliv předmětu, který je přinejmenším po staletí v českém jazyce označován jako “mince”. Mince, na jejichž emitování si ČNB klade výhradní právo, se vyznačují nominální hodnotou vyjádřenou v měně s nuceným oběhem a možností uplatnit je jako legální platidlo. U pamětních mincí Paralelní Polis přitom není splněn ani jeden z těchto znaků. Mince nejsou spojeny s žádným státním orgánem, českou korunou, ani jakoukoliv jinou měnou s nuceným oběhem, naopak jsou propojeny s kryptoměnou bitcoin.

Paralelní Polis se už v minulosti odmítla podvolit a nezapojila se do elektronické evidence tržeb ihned po zavedení první vlny v roce 2016. V oficiálním prohlášení uvádí, že “Systém EET pokládá za reálný nástroj centralizované kontroly občanů ze strany státu a centrálně ukládané informace o každém uskutečněném obchodu mohou být v budoucnu plošně zneužívány”. Nyní se potýká s podobným případem, kdy si stát nárokuje nepřijatelnou pravomoc zasahovat do zcela základních a samozřejmých svobod. Česká národní banka požaduje, aby Paralelní Polis slovo “mince” ze svého webu úplně odstranila.

“Zákon, na základě kterého nám od ČNB poslala onu výzvu s výhružkou milionové pokuty, je jeden z příkladů toho, jak chtějí politici a státní úředníci ovládat co nejvíce aspektů života lidí. Slovo mince je v běžné řeči používáno již od antiky. Je tedy starší než ČNB i stát, který tuto banku provozuje. Proto je až neuvěřitelné, že si stát přisvojil v roce 2018 monopol na používání tohoto běžného slova a tento monopol vynucuje hrozbami vysokých pokut,” říká Milan Půlkrábek, spoluzakladatel Paralelní Polis. “ČNB se snaží tvořit dojem, že Paralelní Polis napodobuje měnu vydávanou touto bankou. To je úsměvné i z toho pohledu, že Paralelní Polis je jedním z největších propagátorů finanční svobody a používání kryptoměn, které jsou na státu nezavislé, a sama pro svůj provoz odmítá používat měnu touto bankou vydávanou. Nedávalo by žádný smysl takovou měnu napodobovat,” dodává.

Projekt existuje od roku 2017, kdy vyšla první edice mincí. Jedním z hlavních cílů je každoročně upozornit na případy osobností, které se v souvislosti s úsilím o šíření digitální svobody staly oběťmi bezpráví ze strany státní moci. V minulosti byly vydány mince s vyobrazením osobností Rosse Ulbrichta, Juliana Assange a Aarona Swartze. Mince v sobě spojují vysoce odborného umělecké řemeslo a digitální decentralizovanou měnu. “Pamětní mince, krytá nominální hodnotou 0,01 Bitcoinu, je především uměleckým projektem. Jako art director jsem se snažil dohlédnout na vyváženost formy a obsahu, ale především dodržet koncept Paralelní Polis, tedy hledat nové propojení s novými technologiemi pro zachování digitální a ekonomické svobody.” říká o projektu Roman Týc, spoluzakladatel Paralelní Polis a autor celého projektu.

O Paralelní Polis

Paralelní Polis v Praze vznikla v roce 2014 kromě jiného s cílem podporovat vznik a rozvoj tzv. paralelních společenských struktur ve společnosti a vzdělávat veřejnost v oblasti používání nástrojů pro vytváření těchto struktur a zapojování se do nich. Ideově přitom Paralelní Polis navazuje na myšlenky obsažené v eseji Václava Bendy z roku 1978 nazvané Paralelní polis. Nelpí přitom fundamentalisticky na doslovném znění celého textu; naopak si uvědomuje rozdíl mezi uplatňováním strategie paralelních struktur v prostředí totalitního státu a demokratického právního státu s regulovanou tržní ekonomikou.
Paralelní Polis svou činností propojuje vědu, umění a nové technologie. Experimentuje s kryptoměnami a bitcoinovou ekonomikou, soběstačností a open source technologiemi. Jednou z hlavních aktivit Polis je edukace širší veřejnosti v těchto oblastech. Svými aktivitami se snaží přispívat ke kritické diskuzi nad aktuálními tématy a problémy moderní společnosti.